Od slovenského kolegy jsem dostal zajímavý dopis, myslím i pro všechny příznivce československého skla, a panu Dušanovi se omlovám, za opožděnou publikaci, která vznikla díky chaosu v mém mail boxu a možná i hlavě.
Naučme se Lednické Rovně vyslovovat správně!
Dobrý den pane Pařík. Nevím zda si na mne ještě spomenete- psali jsme si někdy v prosinci roku 2009. Jmenuji se Dušan Pelúch. Jsem amatérský sběratel starého, převážně nápojového skla a zajímám se o historii sklářství v našem
okolí. Psali jsme si....
Ale nyní k věci, proč Vám píši. V odborné literatuře o skle se často uvádí název slovenské obce v niž je významná
sklárna.
A četl jsem to i na stránkách Vašeho: Československého skla. Např. článek z 21.3.2012 s názvem: Nazdravie! Na dizajn! Pochopitelně nejde o slovo Design- dizajn, tam jde o vyslovnost tohoto slova. Jde mi o přeložení názvu obce Lednické Rovne do češtiny. Všichni to překládaji jako: Lednické Rovné. Jiný tvar: V Lednickém Rovném. Ja jsem chodil do školy na Slovensku a tak se mi ten překlad zdá nesmyslný. Napsal jsem proto dopis E-mailem odborníkům do národní knihovny ČR a požádal je o vyjádření . Svůj E-mail Vám přeposílám. Můžete případně tuto informaci sdělit prostřednictvím Vašich stránek kolegům - sběratelům.
Zdravim Vás a přeji hezký den-Dušan.
Dobrý den,
informaci ohledně toho, jaká je ustálená (či dokonce kodifikovaná) česká podoba místního jména Lednické Rovne jsme nikde nenašli. K pravidlům používání slovenských místních jmen v češtině doporučujeme ovšem článek Aleny Polívkové Slovenská místní jména v českém kontextu, který vyšel v časopise Naše řeč a je volně dostupný na adrese http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6476.
I na základě tohoto článku se domníváme, že máte pravdu a tvar Lednické Rovné/ v Lednickém Rovném je skutečně zkomoleninou.
Jak píše Polívková, „Cizí vlastní jména (tzn. i místní jména) mají v kontextu českého nebo slovenského jazyka (jako i mnohých jiných kulturních jazyků) povahu tzv. lexikálních citátů, tj. zachovávají co nejvěrněji původní podobu,
kterou mají ve svém mateřském jazyku“, a tak při používání slovenských místních
jmen v češtině je vhodné volit základní podobu, která existuje ve spisovné slovenštině.
V zvláštních případech je možné použít i počeštěnou podobu názvu, od tohoto postupu se však současně (nejen v případě slovenských místních jmen) opouští.
Není tedy třeba základní tvar „Lednické Rovne“ nijak počešťovat. V ústním projevu by se přitom měla respektovat i pravidla slovenské výslovnosti, a tak v případě Vámi zmíněného názvu by se jeho základní nominativní tvar v češtině měl důsledně vyslovovat „Lednické Rovně“.
Při skloňování slovenských místních jmen ostupujeme podle českých skloňovacích pravidel, a tak používáme zásadně
české kncovky, jež volíme podle analogie mezi českými a slovenskými vzory.
Skutečně y tedy byl správný tvar, který navrhujete, a to „v Lednických Rovních“.
Zdroj:
Polívkova, A.: Slovenská místní jména v českém kontextu. In: Naše řeč. Roč. 67 1984), č. 4.
S pozdravem
Marta Slačálková Harasimowicz
Oddělení referenčních a meziknihovních služeb
NK ČR