Do Weidenu v Horní Falci je to od nás kousek po dálnici, dvě a čtvrt hodiny cesty autem a ta cesta se každému vyplatí. Ne proto, že tam lze koupit levnější vejce, párky vyrobené z masa a ne masových separátů a jahodové jogurty s opravdovými jahodami, a všechno to je navzdory nepoměru kupní síly Čechů a Němců, o dost levnější.
Tyhle ekonomické aspekty se naší návštěvy ve Weidenu ovšem netýkaly, protože byla neděle, kterou v Bavorsku stále světí a ctí a také proto, že opětovně, jako každý rok „hubnu do plavek“, a tak na cokoliv jiného, než je zelený salát nebo brokolice, musím zapomenout.
Cíl návštěvy byl jiný: zahájení výstavy Vladimira Kleina ve velkém sále weidenské Nové radnice. Vladimír Klein je sklářským výtvarníkem, jehož autorský rukopis je naprosto čitelný a nepřehlédnutelný. Není jedním z mnoha, těžko od sebe rozlišitelných autorů „tavené plastiky“.
Vladimir si našel svůj nezaměnitelný výraz a styl, který dokáže v návštěvníkovi jeho výstavy vyvolat takový ten pocit, vyjádřený mírně upraveným televizním reklamním sloganem:
„Potřebujete vůbec ten předmět?“ „Ne, nepotřebuji, ale chci ho!“
Vladimirova společná výstava s bavorským výtvarníkem Engelbertem Süssem je součástí Dnů bavorsko-české kultury a hospodářství, tedy nějakého toho příhraničního oficielního se přátelení a družení se v rámci budování jednotné Evropy. Regionální hornofalcké centrum Weiden tyto bavorsko-české dny bere velmi vážně, na zahajovací ceremoniál přišla dozajista celá městská elita. Méně zodpovědně se zachovala česká strana, očekávaný primátor Plzně Martin Baxa se nedostavil, a tak bavorská strana byla v bafuňářské přesile.
A řečnilo se fest, děkovalo se, rozdávaly se úsměvy i kytice, formální institucionalizace celé akce mě upřímně řečeno trochu šla na nervy. Těžko bojovat o své místo na slunci jako politik, jehož údělem jest být zapomenut, pokud si nenakradl více než je obvyklé, ve srovnání s trvalým a věčným uměním sklářského výtvarníka, tak jsem tu papalášskou mnohomluvnost prostě ignoroval.
Zbystřil jsem až když pan Gernot Merker krátce promluvil o životě a díle Vladimíra Kleina.
Řekl jednu velkou pravdu:
Vladimír, stejně jako hodně našich umělců, ale nejen těch ale vlastně všech , co něco užitečného nebo krásného dělají, je více znám, oceňován a vážen v zahraničí než doma.
Je to škoda.
Rozhodnete-li se, opatřit si vejce na Velikonoce a nenechat se okrádat řetězci, udělejte si výlet do Weidenu. Výstava Vladimíra Kleina tam bude do konce měsíce. I kdyby Vám to s vejci neklaplo stejně jako mě, ten výlet se určitě vyplatí.
Hezký den všem a blahopřání do Nového Boru.
Skvělá výstava, Vladimire!
Jindra Pařík 11.3. 2011
fotky zde:
https://picasaweb.google.com/Jindra8526/VladimirKleinBayerischBohmischeKulturUndWirtschaftstage432012Weiden?authkey=Gv1sRgCIT_-fe-psC_lwE#
