Unique photo of Ludvika Smrckova
Mr. Vaclav Silhanek, a teacher of the techniques of painting on glass, was recently looking through some old family pictures when he found some interesting original photographs relating to the history of Czech glassmaking! The photos are of the grandfather of his wife – painter Andrej Rjaznov. He came to Prague during Russian revolution with Czechoslovakian legion in Russia as an interpreter. Later, with the help of Red Cross, his wife and little daughter were allowed to come from Soviet Russia to Czechoslovakia. When settled in Prague he completed his education at Academy of Applied Arts (UMPRUM). When studying here, he was also photographed in 1926 – 1927, with his fellow students. In the photo shown, Mr. Rjazov is the first man from right on the bottom row (with beard). Sitting on his right is the icon of Czechoslovakian glass art and design, Mrs. Ludvika Smrckova! Enthusiasts of Czech glass history do not need to be told that her influence in design was huge during the last century, spanning several eras of design, one of the few major designers to have contributed significantly to both pre and post war glass design. Mr. Silhanek and Mrs Smrckova met again years later, as he has one of the organisers of the glass exhibition at the Museum of Jihlava in 1981, that attracted 9,000 visitors. This photographic evidence of her from her early career is fascinating and is a significant piece of evidence from her time at the University, before her impact on the world of glass had become widely known.
Vážený pane Paříku!
V nedělní mrazivý podvečer ( mínus deset !) se nám nechce běhat po vsi za čertem a Mikulášem. Připravuji se na zítřejší vyučování malířek a také si rovnám databáze. Našel jsem rodinné fotky ze strany mojí manželky, tak vám fotokopie posílám v celých mega. Její dědeček, akademický malíř Andrej Rjazanov, se během VŘSR dostal s českými legionáři až do Prahy (jako tlumočník) a za ním se mohla vystěhovat i jeho manželka s dcerkou s pomocí Mezinárodního červeného kříže na Nansenovy pasy. První republika k němu byla přívětivá a tak si mohl zopakovat českou UMPRUM a tak máme na to památku. Z let 1926 - 1927 máme fotografii, kde sedí v první v řadě (ten fousáč) bílém plášti a z druhé strany sedí jeho spolužačka Ludvíka Smrčková, naše sklářská ikona. Věnoval se portrétní malbě, krajinkám, cementové plastice, malbě pravoslavných ikon a výzdobě Kramářovy pravoslavné kaple na Olšanech a drobné keramické plastice. Ve skle nic nenavrhoval, tak asi pro Vás více nemá význam. Jeho drobnosti se v aukcích prodávají, souborně jeho dílo asi nikdo nezpracoval.
Já jsem měl to štěstí a paní Ludvíku Smrčkovou jsem mohl osobně přivítat na výstavě skla v Muzeu Vysočiny Jihlavě v roce 1981. Dokonce nám několik svých exponátů zapůjčila a v pořádku jsme jí je vrátili. Doprovázela ji tenkrát ještě její sestra, také čiperná stará dáma. Však jsme si pro ně do Prahy dojeli. Výstava se líbila, navštívilo ji asi 9 tisíc návštěvníků.Tenkrát jako podnikový kvalitář jsem měl v popisu práce dokumentovat současný sortiment Skláren Bohemia v Jihlavě pro muzejní sbírky a tak nebylo daleko od nápadu k realizaci výstavy. Zapojil jsem do toho také Františka Víznera, který nám zapůjči skleněné válce jako podstavce pro instalaci skla. Zůstali jsme mu dlužní, někam je muzejníci uklidili a už nevrátili. Velkorysý pan Vízner nad tím jen mávnul rukou.
Chystám se mezi svátky na naše hory Žďárské vrchy na Tři studně na Ždársku.Chtěl bych se u pana Víznera stavit a popřát hodně zdraví,což teď určitě potřebuje.
Vám a Vaší rodině přeju také pěkné Vánoce a šťastný Nový rok.
Václav Šilhánek 5.12. 2010
