logo    Československé sklo  Czechoslovakian Glass  Mistři českého skla - Czech Glass Masters 

Obsah


»
Pavel Homolka v galerii Dorka

Tak jsem zase jednou byl za blbce.
Machruju, jak se vyznám v československém skle, a pak tohle….

Jak Vám to povědět, no vezmu to nejlépe od začátku.

V domažlické galerii Dorka pana JUDr, Jiřího Šuchmana jsem byl poprvé letos v dubnu, na vernisáži Vladimíra Kleina ( http://www.cs-sklo.cz/ceskoslovenskesklo/25-STARE-CLANKY-OLD-ARTICLES/2762-Vladimir-Klein-v-Domazlicich) a pak ještě několikrát, protože galerie Dorka  i páni Šuchmanové, pan Jiří i jeho otec, jsou strašně fajn. Proto mě potěšila pozvánka na sobotní zahájení výstavy kreseb Ivany Hejdukové a pozor skla Pavla Homolky.

Cestou do Domažlic se mě Soňa
ptala: „a ty znáš toho Homolku?
A já popravdě odpověděl, že ne, a že to bude
asi „nějaký začínající mlaďoch“, ale že i ty stojí za to podpořit.

Když nad tím tak teď přemýšlím, vlastně jsem se zmýlil jen v jedné věci. Pavel Homolka není začínajícím, jinak mlaďochem je (* 1951) a bezpochyby si zaslouží podporu i našeho webu.

Ale pokračujme dál.  Přijeli jsme do Dorky, přivítali s pány doktory Šuchmany i se známým sklářem - panem Stanislavem Honzíkem mladším. Rozhlížím se po galerii a hledám nějakého jinocha, který dle mého úsudku má být vystavovatelem.  Radostně se vítáme i s pánem z Nového Boru, kterého dobře známe přes rok, z výstav a přednášek ve sklárně Ajeto.
Naposledy jsme se viděli ve čtvrtek „na Handlovi“….

Tak jste se také přijel podívat? To je milé setkání!“ hlaholím rozverně a ten pán se jen skromně pousmál a řekl: „Ano, přijel, já jsem totiž autor.

A já bych si v tu chvíli dal facku.

Pak už všechno bylo, jak už jsme si v Dorce zvykli, v hloučcích si povídáme všichni a o všem, o tom jak objekty vznikaly, o Crystalexu, o školách středních i vysokých, o studentech talentovaných a pilných i těch méně nadaných ale sebevědomých, o lisovaném skle a panu Jiřím Brabcovi, kterého zná pan Homolka z Rosic, dostaneme se i k sběratelství a sběratelům skla a v ten okamžik, se jistě Maxim Velčovský rozškytal, ať už byl v ten okamžik kdekoliv.

Nebudu Vám všechno říkat, je to jen Vaše chyba, že na vernisáže do Dorky nechodíte!
Velmi se omlouvám panu Homolkovi za toho „začínajícího“ a vím, že se uvidíme zase ve čtvrtek v Ajetu „na Šuhájkovi“ a tam si dopovíme, co jsme v Domažlicích nestihnuli.



NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

NWYzYzhm