Nápojové sklo Rudolfa Schwedlera
Jitka Lněničková - Sklo pro gastronomii - vydání 20/2004
Více než 40 let byl Rudolf Schwedler firemním návrhářem sklárny v Harrachově. Již v roce 1917 byl jako mladý praktikant tehdejšího návrháře sklárny Julia Jelínka (žáka Vojtěcha Hynaise) povýšen na samostatného kresliče a po odchodu Jelínka se stal samostatným návrhářem firmy. Vedl její návrhářské oddělení do roku 1955, kdy je převzal Milan Metelák a ještě tři další roky zde jako návrhář v důchodovém věku pokračoval v činorodé práci.
Rudolf Schwedler byl charakteristickým představitelem hutních návrhářů první poloviny 20. století, kteří museli reagovat na aktuální výtvarné trendy a převádět je do firemní produkce. Jeho návrhy tak mají kořeny ve stylu pozdní secese a art deca a končí funkcionalismem 50. let. Snad nejzřetelnější je všestranné využití aktuálních i historických stylových proudů ve Schwedlerových návrzích nápojového skla, které se dochovaly v uceleném souboru barevných litografií v archivu sklárny.
Styly minulosti využil například v nápojovém servisu 1/288-799 využívajícího styl biedermeiru či v servisu 1/414-624 inspirovaného empírem. Ze stylu druhého rokoka vychází např. servis 1/391-388-G218. Všechny tyto historické reminiscence je možno datovat do první poloviny 20. let 20. století.
V téže době reagoval ale Schwedler zejména na aktuální výtvarné proudy. V řadě servisů z 20. let inspirovaných stylem art deco jsou zřetelné ohlasy návrhů výtvarníků z okruhu Wiener Werkstätten - například se zde objevují motivy malovaných
stylizovaných černých květů ve stylu Dagoberta Peche (servisy1/358, 1/403 či 1/481-A 773).
K inspiraci stylem art deco se Schwedler vracel i v mnoha dalších podobách až do poloviny 30. let 20. století. Zde je možno zmínit například několik jeho nápojových a stolních souborů - s jednoduchými zalamovanými kontrastně barevnými malovanými linkami (servis 1/445 - B 437) nebo oblými protínajícími se linkami (1/447-40 - Moderna), které pocházejí z doby kolem roku 1928. Na konci 20. let pak vyvzoroval nápojový soubor, který využíval tehdy populárního kontrastu čirého skla a malby černou lazurou (1/478 - Orlov a Juanita). Kontrastu barevné skloviny s černými zátkami a úchyty pak ve druhé polovině 20. let 20. století využil Schwedler u několika nápojových souprav - Ady, Ria, Stella, Beata a Astrid. Pestré šachovnicové dekory ostrých barevných kontrastů zdobily také nápojový servis Caro (7/1086, 1/485-0-7 a 9/349-1-14). Jako žertovnou inspiraci stylem art deco bychom mohli označit jeho likérové soupravy s karafami v podobě zvířat a ptáků z první poloviny 20. let, které byly vyráběny v agresivních kontrastech Tango barev.
Ve 30. letech se v souladu se zájmem soudobých zákazníků věnoval Schwedler ve větší míře navrhování nápojových souprav z čirého broušeného skla. Byl to například servis 1/478, který měl komerční název Marléne (podle Marlen Dittrichové) či jemu tvary příbuzné servisy s oblými jednoduchými vybroušenými listy (1/204-863 nebo 1/478 - 1020). Jednoduché hranované brusy využil v návrzích souprav na bowle v první polovině 30. let 20. století (14/50-55). Podobný charakter měly i nápojové soupravy Vera (5/1712-1714) zhruba z téže doby.
V jednoduchém hranovaném dekoru Vera byly navrženy i likérové soupravy Dagmar či Brigita, které byly dekorovány také broušenými dekory inspirovanými klasicismem, nebo malovanými dekory ve stylu art deco využívajícími tématiku letní pohody - soubor Adria. Dekory Schwedlerových likérových souprav první poloviny 30. let byly mnohotvárné a přizpůsobovaly se pestrým zájmům zákazníků. Byla zde souprava Hubertus s loveckými motivy, souprava Columbus s motivy lodí, souprava se stylizovanými
květy Eva či souprava inspirovaná nocí Irena.
Schwedler ale navrhoval také skla čistě funkcionalistická. K těm patří i jeho nejslavnější a nadčasový design servisu pro ministra zahraničí Jana Masaryka z roku 1947, který je v původní podobě i v mnoha mladších variací Milana Meteláka vyráběn v harrachovské sklárně dodnes.
