Profesor Schindler, který nám přednášel ocelové mosty, vždycky říkal:
„Studenti, pamatujte si, že zkouška je součástí výuky“.
A podle toho u něj zkoušky také probíhaly. Zvládnout látku perfektně, znamenalo dostat dvojku. Kdo chtěl za jedna, musel profesorovi položit několik velmi kvalifikovaných otázek a nechat se poučit. Říkali jsme tomu – na jedničku musíš prostě Schindlera vyzkoušet ty.
A tak se čekání na vyzkoušení před Schindlerovým kabinetem někdy nekonečně vleklo, talentovaný studentík tam mohl být zkoušen celé hodiny.
Pondělní udílení studentských cen „Mistr křišťálu“ v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad
Nisou mělo naopak rychlý spád. Možná až příliš rychlý. Po přečtení pořadí a jména výherce oceněný studentík, častěji studentka, dlouhými kroky přiběhnul si potřást pravicí s ředitelkou muzea a dalšími činovníky, převzal taštičku s cenou, a pak opět tryskovým tempem mizel v houfu svých spolužáků. Čekal bych více slavnostní atmosféru, více obřadnosti.
Vyhrát cenu mladých designérů „Mistr křišťálu“ je přeci úplně něco jiného než zvítězit v okresním přeboru v hodu kriketovým míčkem! Ne že bych volal po nacvičených projevech a slzičkách dojetí a štěstí, které známe z udílení filmových cen, ale volnější tempo, méně humpolacké vystupování chlapců a větší noblesu a gracii u děvčat.
Rád bych slyšel něco více o oceněných, a také jejich učitelích, nezaškodilo by ani nechat ty tři výherce nejlepší říci několik vlastních slov.
Udílení cen „Mistr křišťálu“ je přeci také součástí výuky podle Schidlerova principu.
Ta talentovaná děvčata a hoši se stejně jednou budou muset naučit zvládat trému slavnostního okamžiku, a osvojit si umění sám sebe představit veřejnosti. Budou to potřebovat, protože vzhledem k jejich talentu, když budou dostatečně pracovití a pilní, je cena „Mistr křišťálu“ teprve jednou z těch prvních, které na své cestě životem získají.
Ale možná že jen hloupě žvaním, protože jsem na udílení cen přijel později, a přišel tak o slavnostní zahájení. Je docela možné, že více patosu s ceremoniálnosti by ty křehké studentské dušičky, natěšené na oslavu úspěchu v nejbližší restauraci, vůbec nezvládly.
„Mistrem křišťálu“ pro letošní rok se stal Lukáš Caha z SUPŠ a VOŠ v Jablonci nad Nisou.
Blahopřeji. Pár fotek zde:
https://picasaweb.google.com/Jindra8526/MistrKristaluJablonecNadNisou2762011?authkey=Gv1sRgCLHEsK3q5Jza2AE#
Díky bleskovému průběhu udílení cen jsem měl ještě šanci důkladně si prohlédnout výstavu „Oděv a jeho doplněk“ a doporučovat, zejména dámám, tito výstavu jabloneckého muzea
by bylo zřejmě nošením dříví do lesa. Posuďte nakonec sami:
https://picasaweb.google.com/Jindra8526/OdevAJehoDoplnekJablonec2011?authkey=Gv1sRgCPST7t6Sv-e31gE#
Konec minulého týdne byl velmi smutný, přeji Vám i sobě, aby ten následující byl mnohem lepší. Talentovaných mladých lidí je u nás, jak je patrno, spousta.
Naše sklářství bude mít skvělou budoucnost, pokud se jejich vzorem píle a pracovitosti stane právě pan František Vízner.
Jindra Pařík 3.7. 2011
